Na révě škodí obalovač mramorovaný, obalovač pásový a příležitostně i obalovač révový.
V praxi se pozornost věnuje zejména prvním dvěma druhům, jejichž první generace poškozují květenství révy a druhé jeho bobule. Obalovač mramorovaný se více vyskytuje v nejteplejších oblastech a v teplejších letech a obalovač pásový v okrajových oblastech a v chladnějších letech.
Jelikož vinice se nacházejí pouze v nejteplejších oblastech, datum začátku letu obalovačů nebývá příliš rozdílné, zpoždění v rámci Slovenska v jednom roce nedosahuje více než týden. Mnohem větší rozdíly jsou však v počtu odchycených motýlů a samozřejmě největší rozdíly jsou v počtu maximálního odchytu a v jeho termínu.
Při chemické ochraně se termín ošetření určuje podle náletu motýlů do feromonových lapačů. Přípravky na bázi inhibitorů tvorby chitinu je třeba aplikovat ihned po vyvrcholení letové vlny motýlů nebo po nalezení prvních vajíček ve vinici (během kladení vajíček); přípravky ničí i vajíčka nakladená po jejich aplikaci.
Biologické přípravky se aplikují těsně, tzn. j. 1 až 2 dny před líhnutím housenek, tedy 3 dny po vyvrcholení letové vlny motýlů. Ostatní přípravky se aplikují v době hromadného líhnutí housenek, tzn. j. 8 dní po vyvrcholení letové vlny motýlů.
Téměř každý rok nastávají značné výkyvy v aktivitě motýlů, proto první výraznější letovou vlnu přesahující práh hospodářské škodlivosti je třeba vždy jednoznačně považovat za vrchol letu, protože předem nelze stanovit další průběh letu motýlů. Proti jedné generaci postačuje jedno ošetření.
Výše uvedená ochrana představuje paušální způsob ochrany, používaný standardně již více desetiletí. Avšak chemická ochrana není téměř vůbec potřebná. Ve správně obhospodařovaných vinohradech mohou být nakladena vajíčka obalovačů až na 90 procent a více parazitována přirozenými nepřáteli, a to parazitoidem rodu Trichogramma.
Podobně housenky a kukly jsou potravou zlatooček, berušek, pavouků, ale i menších hmyzožravých ptáků. Mírné zaplevelení kvetoucími rostlinami pomáhá rozmnožování užitečných organismů. Nízká vzdušná vlhkost také snižuje podíl živých vajíček. Suchý a horký rok omezuje množství potravy pro motýly, a tím zvyšuje jejich úmrtnost.
Škodlivost housenek 1. generace bývá při normální násadě květin do napadení 10 až 30 procent květenství zanedbatelná a lze ji tolerovat. Ochrana bývá v tomto případě účelná pouze například při slabší násadě po poškození mrazy, což se ovšem stává velmi výjimečně.
Hladinou škodlivosti housenek 2. generace je jejich výskyt asi v 5 procentech třásní. Sklizeň není ohrožena. Orientačně lze určit intenzitu výskytu obalovačů a jejich následnou škodlivost podle náletu samečků do feromonových lapačů.
Pro 1. generaci je to 10 až 12, pro 2. generaci 8 až 10 samečků ulovených do lapače za den. Je to orientační údaj, přesnější je průměrný počet housenek na jeden keř, má to být 2 až 5 kusů. Teprve tehdy je ošetření potřebné a rentabilní. Za poslední roky nebylo takové napadení pozorováno, jen velmi výjimečně.
Průměrné škody na úrodě způsobené obalovači mohou v konkrétním roce dosáhnout maximálně 5 procent, což je v podstatě zanedbatelné a nahrazené přírůstkem na nepoškozených střapcích a snížením nákladů na postřiky.
Proto obalovače není třeba považovat za škůdce, leda v některých lokalitách, kde se pravidelně přemnožují.
