Na většině zemědělských plodin šarapatie ve vlhkých letech plísňová onemocnění. Výjimkou není ani zelenina, zejména okurky, rajčata a cibule.
Nejjistější ochranou je používání chemických přípravků na ochranu rostlin, jejichž použití však lze vyloučit nebo alespoň významně omezit preventivními opatřeními.
Zavlažování
Nezanedbatelnou podmínkou vzniku rychlých infekcí plísňových chorob je zavlažování. V praxi se totiž provádí právě v době vysokých teplot, kdy je největší nedostatek srážek. V přírodě tomu tak často není, protože po oteplení a následných srážkách obvykle dochází alespoň k několikadennímu ochlazení.
Naopak zavlažování během horkých dnů doplní chybějící podmínku pro vývoj plísní, tedy vlhkou půdu, případně i přímo orosený list. V takovém případě je jasné, že porost může bez chemické ochrany za pár dní zcela zahynout.
Proto ik zavlažování je třeba přistupovat rozumně a používat jej pouze v nezbytné míře, případně po ochlazení, nebo v kombinaci s chemickou ochranou. V opačném případě může být snaha bez žádaného efektu.
Plíseň okurková je velmi vážnou chorobou okurek, melounů a tekvic. Vyhovuje jí horké počasí, pro kalamitní šíření až nad 30 °C, a současně i noční teploty kolem 20 °C. Pokles pod 15 °C ji velmi omezuje.
První infekce bývají po intenzivnějších deštích, přičemž důležité je dostatečně dlouhé ovlhčení listů. Proto je pro omezení šíření infekce vhodné zavlažovat ráno a to podmokem (nikdy ne přímo na list). Také nepřehuštěné porosty ve vzdušných polohách částečně omezují její rozvoj.
Plíseň na bramborách i cibuli
Na rajčatech zase způsobuje problémy plíseň bramborová. Její naopak vyhovují velmi vlhká léta, přičemž teplota může být spíše nižší. V případě sušších let lze předpokládat její ústup. Při ní je dost zjevná odrůdová náchylnost.
14- až 21-denní rozdíl mezi prvními infekcemi i sousedních rostlin jiných odrůd není vzácnou.
Ve vlhkých podmínkách může způsobit nepříjemné škody na úrodě cibule plíseň cibulová. Časté jsou její výskyty zejména na těžších půdách a v nevzdušných polohách. Optimální teplota pro její šíření je 15 až 20 °C, a vzdušná vlhkost 80 až 100 procent. Velmi vhodné je delší období dešťů nebo alespoň dlouhotrvající intenzivní rosy, kdy jsou listy dlouho ovlhčeny.
Náchylnost k napadení velmi závisí na odrůdě. Dobrou prevencí je střídání plodin a výsev jen zdravých semen nebo sazeček. Velký význam má správný (spíše širší) spon a včasné odstraňování plevelů.
Rostlinné zbytky
Včasná a důkladná likvidace rostlinných zbytků v součinnosti se správným střídáním plodin může významně pomoci k nižším výskytům v příštím roce. Důležité je to zejména u velmi napadených porostů, kdy je již chemická ochrana zbytečná a oddalování jejich likvidace pouze zvyšuje pracnost a snižuje výsledný efekt, protože suché rostliny se lámou na více částí, listy opadávají, čímž se zvyšuje podíl ponechaných rostlinných zbytků na pozemku.
Rostlinné zbytky se nemají pálit, ale kompostovat minimálně dva roky, aby se důkladněji zlikvidovala přezimující stadia plísní a aby se jim neumožnil rozvoj již v následujícím roce.
Tip redakce: Pečujte o svou zahradu a ona Vám to vrátí.
